Hanna: Jak dlouho přežije člověk bez jídla?
Spencer: Tři týdny. Ale s vodou je to jinak, bez ní lidé přežijí jen pár dnů.
Mona: Umírání poznáš tak, že už nemáš hlad ani žízeň. To znamená, že tvé orgány přestávají pracovat.
Aria: Ty moje rozhodně fungují, protože mám takovou žízeň, že doopravdy zvažuju pití vlastní moče.
Hanna: Já jsem v tuhle chvíli tak promrzlá, že bych vyčůrala kostku ledu.
Emily: Já si připadám jako propocený suspenzor.
Hanna: Dobře, Emily, vyhráváš.
-----
Reportérka: Čtyří náctileté dívky, které byly uneseny skoro před měsícem, jsou pořád nezvěstné. Dnes jejich kamarádky, Alsion DiLaurentisová, která byla nedávno zproštěna obvinění z vraždy, poprvé promluví k veřejnosti. Policie připomíná divákům, aby nahlásili jakékoliv informace o pobytu Andrewa Campbella. Hvězdný atlet a čpičkový student je i nadále hlavním podezřelým z únosu a má se za to, že je nebzpečný.
Reportér: Promňte, Alison! Aslion, máme na vás jen pár otázek!
Alison: Před měsícem mé kamarádky unesl neznámý zbabělec. Ten stejný netvor, který napadl Monu Vanderwallovou a který na nás hodil její vraždu. Nyní víme, že Mona žije, ale je v obrovském nebezpečí. Stejně jako mé kamarádky. Jsem hrozně vděčná, že jsem doma se svou rodinou, ale udělala bych cokoliv, abych se znovu shledala se svými kamarádkami. Mé kamarádky mi byly vždy oporou, bez nich jsem ztracená a naprosto osamělá.